Krásný den všem :)
Chtěla bych tímto článkem zahájit samostatnou kapitolu o tom, jak jsem se vlastně k samotnému cestování a výletům dostala. V dalších článcích se můžete těšit na tipy, kam na výlet a určitě se s vámi nezapomenu podělit o to, kam jsem cestovala za poslední dobu já. :)
Jsem člověk, který miluje přírodu, jak jsem již psala v předešlých článcích- SVOBODA CESTOU PŘÍRODY .Příroda je něco, co mě dokáže nabít na maximum a neznám lepší nabíječku, než strávit pár hodin v lese, u vody či jen tak na louce a pozorovat oblohu.
Ze začátku jsem cestování věnovala jen pár dní v měsíci a zpětně si říkám, že to byla opravdu velká škoda. Vždy se cestováni omezilo jen na pár hodin cesty autem s rodici, kde jsme se mrkli na několik památek či zřícenin a jeli domů. Tenkrát mi to vyhovovalo, ale ted se prostě něco ve mě změnilo a už mi to nestačí.
Tenhle rok, jsem se prostě vydala svému štestí naproti. Štestí které příchází z toho, že jsem konečně v přírodě a nemusím nic řěšit a můžu konečně vypnout. Jistě mnozí z vás si říkáte, přece je tak jednoduché odejít do přírody, když má člověk města plné zuby, ale není tomu vždy tak. Jde o to, se hlavně přemoct, nebýt líný a chtít něco zažít.
Nejdřív to začalo zcela nevinně. Začala jsem víc chodit do lesa a fotit tam přírodu a stromy kolem sebe. Poté mě uplně uchvátily výhledy ze skály, ty panoramata, která ze skal máte možnost vidět, to je něco překrásného. Nebo jen tak posedět na louce při západu slunce, nezažila jsem magičtější okamžik. A ted jsem si vzpomněla na léto, kde jsem jen tak seděla u vody při západu slunce a kochala jsem se tou krásou, co příroda nabízí. Je to něco nezapomenutelného, co vám zůstane v paměti navždy. To ani nemluvím o různých letních festivalech či historických trzích, ale o tom třeba přístě. :)
S vášní k přírodě se spojila i další z mých vášni a tou je fotografování. Zcela miluju ten pocit, když jsem na hezkém místě a kochám se nějakou dobu jejím kouzlem a poté si jí můžu navždy zvěčnit a to fotografii. Focení je můj koníček už nějakou tu dobu a v přírodě se z něj stává ta opravdová závislost. :D
Na závěr bych chtěla říct, že cestování se stalo nedílnou součásti mého života a hrozně moc věcí mi dalo. Pochopila jsem díky němu, že člověk je štastný sám se sebou, jen tehdy, pokud dělá to, co ho v životě naplnuje. A já to své našla a jsem za to moc ráda. Samotné cestování člověka opravdu obohatí a hlavně si vzpomínky nese celý život. ♥
A jaké máte vy místo, které ve vás zanecháva krásné vzpomínky? Podělte se semnou dolů do komentářů a inspirujme se navzájem :)
S láskou,
Maky ♥
8 comments
Krásne napísaný článok, tiež zbožňujem cestovanie :)
OdpovědětVymazatWhat A Fancy World
Děkuju ti moc :) ♥
VymazatSuper článek, zatím to mám spíše tak, že necestuji tolik, kolik bych chtěla, ale pořád si vážím toho, že vůbec ta možnost je :) Ale stejně doufám, že jednou budu mít možnost cestovat více :) Na knížku se podívám, díky za tip!
OdpovědětVymazatLucka Stefani
Díky moc :) Tak třeba se naskytne příležitost v blízké době cestovat více. :) Na knížku určitě mrkni, je skvělá a najdeš v ní plno inspirace. ♥
Vymazatjé, máš moc hezký blog :)
OdpovědětVymazatděkuju moc ♥
VymazatDobrý tip na knížku, určitě se po ní někde podívám. My cestujeme hodně, ale někam dál převážně v období školních prázdnin, v létě v zimě. Pořád je co objevovat... Ale i víkendy se snažíme trávit někde v přírodě, protože ta jediná dokáže nejvíc dobít baterky. Kolikrát to samozřejmě závisí i na čase, ale když je nejhůř, stačí i malá procházka lesem. Mimochodem, takové podzimní ráno v lese, kde jsou stromy zahaleny mlžným oparem a všechno voní dřevem a hlínou... to prostě nemá chybu. Přeji mnoho cestovatelských zážitků :-)
OdpovědětVymazatJá se ráda vracím domu, do lesů NA SEVERU. Tam bude vždycky spousta vzpomínek :-)
OdpovědětVymazatDěkuji za každý komentář. ♥